9. 6. 2008 | Aktuality z města | Autor: Blanka Petráková
Muzeum v Luhačovicích slaví 90 let od svého založení
Na podzim roku 1917 vznikl přípravný výbor pro zřízení muzea v Luhačovicích. Výbor rozeslal do všech obcí v okolí Luhačovic provolání, ve kterém vyzýval obyvatele, aby přispěli svojí pomocí chystanému muzeu, vyhledávali a sbírali předměty a informace podle přiložených instrukcí. I přes nelehké válečné podmínky bylo sebráno takové množství exponátů, že 28. července 1918 mohlo být otevřeno národopisné muzeum. O necelý měsíc později, 12. srpna 1918, byla založena Musejní společnost v Luhačovicích. Spoluzakladateli muzejní společnosti byli Antonín a František Václavíkovi, tehdejší ředitel lázní Václav Zajíc, lázeňský lékař Arnold Kučera a agilní řídící učitel a kronikář Jakub Balhar. Podle zápisu na prezenční listině o první ustavující valné hromadě Musejní společnosti v Luhačovicích bylo v lázeňské čítárně přítomno 20 osob, mezi nimi vedle již jmenovaných učitel Josef Krystýnek, Františka Parmová s manželem Vladimírem Parmou, lázeňským pokladním, Anděla Bergerová, dcera Bedřicha Smetany Zdeňka Heydušková, řezbář Rudolf Jeslík a další.
V roce 1919 měla společnost 47 členů. Výbor se scházel zpočátku každý měsíc. Duší společnosti byl v této době A. Václavík ve funkci správce muzea, který se svým nadšením, odbornými znalostmi a neúnavnou prací pro muzeum nejvíce zasloužil o rozmnožování sbírek a další muzejní aktivity, především veřejné přednášky. V roce 1921 oslovila muzejní společnost Josefa Černíka, aby zapsal na Zálesí mizející lidové písně. Vyvrcholením činnosti muzejní společnosti bylo vydání národopisné monografie "Luhačovské Zálesí" v roce 1930. A. Václavík jím završil dvacetiletý výzkum svého rodného kraje. Jeho odborný zájem se poté přesunul na Slovensko a na brněnské pracoviště.
Podmínky v prozatímní budově luhačovického muzea, dřevěném "zámečku" nad lázeňskou kolonádou, nesplňovaly základní požadavky na bezpečné a důstojné uložení muzejní sbírky, proto A. Václavík během dvacátých a třicátých let usiloval o získání jiných prostor pro muzeum. Nezdařil se projekt umístit je v budově spořitelny ani v prostorách společenské čítárny. Proto A. Václavík dokonce navrhoval, aby byly sbírky raději svěřeny do odborné péče muzea ve Zlíně, Uherském Brodě nebo Uherském Hradišti.
V roce 1939 bylo muzeum nuceno vystěhovat se z budovy "zámečku", určené k demolici v souvislosti s plánovanou přestavbou kolonády. Část sbírek byla vystavena v budově Jurkovičovy II. lázeňské restaurace, zbytek zůstal uložen v bednách. V podzimních měsících do budovy několikrát zateklo a došlo tak k téměř úplnému zničení vzácných exponátů, především krojových součástí, obřadních plachet a výšivek. František Václavík nechal poškozené sbírky převézt do své vily Nivy v Pozlovicích. Několik zim se během druhé světové války trpělivě a pečlivě věnoval jejich rekonstrukci a záchraně.
V roce 1943 byla muzeu přidělena nová budova, historická vila Lipová na Lázeňském náměstí. Na jejím místě stával dříve Slanovodský mlýn, přestavěný v roce 1885 na obytnou vilku. Ani tato vilka však nesplňovala náročné požadavky na umístění muzejní sbírky. V prvním, nevytápěném podlaží byla zřízena expozice, depozitáře však vždy byly provizorní a většinou musely být umístěny mimo budovu. Nová expozice ve vilce Lipová, navržená A. Václavíkem, byla otevřena 18. července 1943.
Po skončení druhé světové války, kdy byl zkonfiskován majetek hraběcí rodiny Serényiů, projevila muzejní společnost v čele s předsedou F. Hourou a F. Václavíkem iniciativu ve věci záchrany zámku jako kulturní památky. Jejich záměrem bylo zřídit v budově barokního zámku muzeum, přemístit sem národopisné sbírky z vily Lipová, zpřístupnit veřejnosti vybavené zámecké pokoje, zřídit balneologické muzeum, obrazárnu a zachovat hraběcí knihovnu. Sepsali také inventář předmětů z vybavení zámku, které považovali za vhodné uchovat v budově a využít při instalaci expozic, mimo jiné nábytek z vybavení dvou salonů a dalších pokojů včetně ložnic a koupelen, řadu historických truhel, intarzované stolky a psací stůl, barokní kolébku, empírový sekretář, šest barokních obrazů, přes čtyřicet kolorovaných litografií a galerii předků, množství porcelánu, svítidel a dalších uměleckých předmětů. Záměr se nepodařilo prosadit a vybavení zámku bylo ještě během roku 1945 nenávratně rozebráno.
V práci pro muzejní společnost se vždy nejaktivněji projevovali kromě bratrů Václavíkových především luhačovičtí učitelé. Jakub Balhar, Jan Zatloukal, Josef Krystýnek, Joža Šimanová byli po celá léta výkonnými a spolehlivými dobrovolnými pracovníky. Po vydání monografické publikace Luhačovské Zálesí a především po získání expozice ve vilce Lipová začalo pracovní nasazení společnosti ztrácet bývalou intenzitu.
Důsledkem převzetí moci komunistickou stranou v únoru 1948 bylo mj. vydání zákona o dobrovolných organizacích a shromážděních, který znamenal naprostou likvidaci dosavadních spolků všech typů. Musejní společnost v Luhačovicích ukončila svoji činnost 20. 5. 1953. Sbírky převzal Místní národní výbor Luhačovice a muzeum bylo přejmenováno na Městské muzeum Luhačovského Zálesí. V padesátých letech bylo podřízeno Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. V roce 1965 se luhačovické muzeum stalo součástí Oblastního muzea pro jihovýchodní Moravu v Gottwaldově (dnes MJVM ve Zlíně) a rok poté vznikla nová expozice Lidového umění luhačovického Zálesí, která byla ve vilce Lipová nainstalována až do roku 2005. Od roku 2007 je muzeum i s novou expozicí Známé i neznámé Luhačovice otevřeno v MěDK Elektra. Archivní pozůstalost Musejní společnosti v Luhačovicích je uložena v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
90. výročí založení Muzea luhačovického Zálesí si připomeneme celodenní slavností v pátek 20. června 2008. Na tento den připravilo muzeum s finanční podporou Města Luhačovice mimo jiné jarmark tradičních řemesel, historický průvod, přehlídku krojů luhačovického Zálesí a historických kostýmů a folklorní vystoupení.
Pátek 20.6.2008
11.00.-18.00 jarmark s předváděním výroby před Elektrou
14.30 Koncert Kunovské léto na lázeňském náměstí
16.00 Průvod z lázeňského náměstí - secesní kostýmy a kroje ze Zálesí, Slovácka,
Slovenska, Maďarska
16.30 Komentovaná přehlídka krojů a secesních kostýmů před Elektrou