Luhačovické osobnosti

Zdaleka nelze vyjmenovat všechny významné osobnosti, které Luhačovice navštěvovaly, nebo zde žily. Jména některých připomíná Stěna paměti na ulici Dr. Veselého, jiné nám připomínají názvy ulic, pomníky, pamětní desky i jejich díla. Na počátku 20. století zde realizoval své stavby slovenský architekt Dušan Samuel Jurkovič. Po něm pokračovali v budování dominant města další významní architekti Emil Králík, Bohuslav Fuchs, Jaroslav J. Polívka, František Roith, Oskar Poříska, Ladislav Machoň a další. Nejznámějším návštěvníkem byl známý hudební skladatel Leoš Janáček. Luhačovice mu přímo učarovaly, byly pro něj místem odpočinku i inspirace, která se promítla v jeho dílech.    

Do lázní rádi přijížděli i další skladatelé, dirigenti a pěvci, například Otakar Ostrčil, Josef Suk, Dr. Janko Blaho, Libuše Domanínská, Sylvie Kodetová. Příjemné přírodní prostředí a neopakovatelná atmosféra se staly inspirací mnoha fotografů a malířů. Někteří z nich se v Luhačovicích usadili natrvalo, jako Otto Otmar, impresionista František Pečinka a grafik Jiří Pacák. Luhačovice jsou neoddělitelně spjaty s tvorbou Antonína Slavíčka, Joži Úprky, Zdeňky Vorlové a mnoha dalších.

Lázně Luhačovice učarovaly také prozaikovi Františku Kožíkovi, který je navštěvoval, léčil se zde, odpočíval i psal. V lázeňském archívu našel fakta o Leoši Janáčkovi, podle kterých napsal román Po zarostlém chodníčku. Zaujala jej i osobnost MUDr. Františka Veselého. Román Kouzelník z vily pod lipami popisuje tohoto zakladatele moderních lázní, bez kterého by Luhačovice dnes vypadaly úplně jinak.

Jedním z nejvýznamnějších rodáků regionu byl Antonín Václavík, který napsal národopisnou monografie Luhačovické Zálesí, jejíž vydání v roce 1930 bylo vyvrcholením Muzejní společnosti v Luhačovicích.

Duchovní správcem, sběratelem bájí a pověstí byl historik P. František Müller, který se pomocí svého osobitého díla snažil zachovat co nejvíce z lidové kultury jak ze svého rodného kraje, tak také z míst, kde působil pro budoucí generace.