27. 9. 2011 | Top článek | Autor: Olga Skovajsová

Netopýří trus ničí trámy na luhačovickém zámku

Pracovníci technických služeb vyklízeli půdu luhačovického zámku. V následujících dnech se zde budou provádět opatření k zakrytí části trámů a podlahy na půdě zámku. Sídlí zde totiž jedna z největších letních kolonií velmi vzácného netopýra velkého a vrápence malého.

Pracovníci z CHKO zde napočítali až 3 000 těchto velmi vzácných netopýrů. Opatření bude spočívat ve vyčištění trámů a podlahy půdy od netopýřího trusu, jeho odvoz a likvidaci. Na nejohroženější trámy bude nainstalována chránička vytvořená z poloviny plastové trubky, která zajistí ochranu trámů před trusem a zároveň umožní řádné odvětrávání trámů. Na podlaze bude položena parapropustná folie, která zachytí většinu trusu. Kromě ochrany podlahy se i zjednoduší čištění celého prostoru. V rámci Programu péče o krajinu v roce 2011 z Ministerstva životního prostředí, bude na tato opatření uvolněna částka 43 630 korun.

„Pravidelně se netopýři v zámku počítají. Jsou zde od března do října. Potom hledají stabilní počasí v jeskyních. A právě od října vždy probíhá čištění podlahy a trámů od trusu. Netopýři se spočítají na metru čtverečním a pak se to vynásobí prostorem, ve kterém se netopýři nacházejí,"uvedla Eva Tomalová, ředitelka Domu dětí a mládeže, který v zámku sídlí.

Netopýr velký žije v přírodě v jeskyních, ale je schopný se přizpůsobit i k soužití s člověkem, kdy si buduje své hnízda na půdách starých domů, sklepech a štolách. V době letních měsíců vytváří kolonie v místech, kde není průvan. Některé kolonie čítají až 1000 jedinců. Na období zimního spánku vyhledává oblasti, kde by mohl osamotě přezimovat. Jedná se o místa, které nepromrzají a které se mohou nacházet i několik stovek kilometrů daleko od letních lovišť.

Původními letními úkryty vrápence malého byly krasové jeskyně, od středověku však začal využívat půdy budov, zejména zámků a kostelů. V zimním období vyhledává vrápenec malý jeskyně, štoly a sklepy. Zimuje v teplejších jeskynních prostorách s minimálním prouděním vzduchu a s teplotou 6 až 9 °C a téměř 100% vlhkostí. Zde zimuje zcela výhradně jednotlivě. Při zimování se zcela balí do létací blány a svým tvarem připomíná hrušky. Zimní spánek (hibernace) nastává zpravidla od října do dubna. Mezi úkryty přeletuje vrápenec malý pouze na krátké vzdálenosti; je to druh relativně stálý. Letní kolonie jsou tvořeny zpravidla 10 až 150 dospělými samicemi. Vznikají od konce dubna a rozpadají se asi v polovině srpna. Samci žijí v létě samostatně a se samicemi se setkávají na podzim před začátkem zimování. Maximální věk vrápence malého, zjištěný na našem území, je 26 roků. Zimní úkryty jsou obsazovány od září do listopadu. Hlavní část potravy vrápence malého tvoří noční motýli a dvoukřídlí. Vrápenec malý se živí některými škodlivými druhy hmyzu, je proto užitečný.