19. 11. 2012 | Top článek | Autor: Olga Skovajsová

Proč dáváme jména (nejen) domům a vilám

Poutavá přednáška PhDr. Josefa Kolaříka CSc. ukončila ve čtvrtek 15. listopadu obsáhlou výstavu Muzea luhačovického Zálesí – Příběhy domů a vil.

Proč a podle čeho dáváme jména stavbám v Luhačovicích?

Jména se v Luhačovicích začala dávat, protože bylo nutné rozlišit jednotlivé domy, aby se hosté lépe orientovali. Číslo je sice administrativně výhodné, ale méně sdělné a orientačně nevýhodné. Jména vilám a stavbám se dávají vždycky podle zájmu stavebníka. On si sám zvolí, jak chce pojmenovat svůj dům. Je úplně jedno zda tam dává jména podle kohokoli ze své rodiny. Většinou to bývají děti, vnuci nebo manželka. Často bývá u vil použito i jméno samotného stavebníka. Bývá to zřídka, ale stává se to. Mohou to být jména slovanská nebo česká, ale když je třeba stavba velmi významná, tak si lidé chtějí jméno přizpůsobit světovým zájmům, ekonomickým zájmům, prodejcům atd. Volí tedy jména cizích evropských jazyků. Jména tradiční latinská nebo řecká, těch bývá nejvíce. Jak se ukázalo i v Luhačovicích jsou to jména křestní nebo vlastní, ale mohou to být i jména přací (např. Agape – znamená pohodu, mír).

Mělo pojmenovávání staveb nějaký historický vývoj a co tuto skutečnost ovlivňovalo?

Stále existuje tendence pojmenovávat podle aktuální módnosti. První vlna přišla na konci 19. a na začátku 20. století, kdy se objevovala jména slovanská. Po roce 1918, kdy lázně nabyly většího rozmachu a objevovali se tu ve větším počtu lidé z vyšších kruhů, se objevují jména kosmopolitní. Lázní italských, francouzských a ruských. Pak teprve začíná další etapa pojmenovávání. Přichází období války, výstavba skončila. Přichází etapa jiného společenského řádu a i v Luhačovicích se objevuje tendence přejmenovávat domy. Najednou tu máme domy Julia Fučíka, dům Ivana Sekaniny...Nebyla to jednoduchá doba.Vše se po čase změnilo, protože jakkoliv jsou jména s trváním krátkým, protože jsou jenom módní, tak i tato přejmenovávání a tyto tradice postupně byly odbourány. Jména domů byla zpátky vrácena a nové domy získávají nová jména. Zároveň se objevují i nová přejmenování. Například Iva – Charleston. Stavebník si to tak přál. Nic se neděje, i když mě to v Bílé čtvrti moc nesedí. Pokud půjdeme do důsledku, je Charleston významné americké město s kulturním, sportovním a zábavným vyžitím. Čili do lázeňského města Luhačovice určitě patří.

Dohlíží někdo v dnešní době na podobu názvů staveb?

Kdysi pracovala při městském úřadu schvalovací komise, která schvalovala názvy domů. Ta byla po čase zrušena. V dnešní době si stavebník zažádá o stavbu a jak si ji pojmenuje, to zůstává na něm. Proto někdy nešťastně vznikají dublety – Jarmila, Jarča, Jaruška. Je to škoda, protože v některých lázeňských městech tyto komise stále ještě existují. Dohlížejí na to, aby se neuváděly názvy zesměšňující nebo názvy zdvojené.