19. 8. 2020 | Společnost | Autor: Eva Fialová /SDH Luhačovice

Výlet SDH Luhačovice na Pustevny

Je léto a děti mají prázdniny. Dospěláci přemýšlí jaký program pro svoje ratolesti připravit. V našem SDH Luhačovice máme spoustu malých i větších hasičů a díky situaci, která v letošním roce zamíchala všemi kartami, se víc jak čtvrt roku nescházeli na pravidelných schůzkách.

Proto se vedení SDH rozhodlo, že vyvezeme naše holky a kluky na pořádný jednodenní výlet. Vybrali jsme lokalitu Beskydy s výletem do oblak.

Ve středu 5. 8. 2020, jsme se sešli u hasičské zbrojnice, nalodili do autobusu a vyrazili směr Beskydy. A jak to většinou bývá, trošku nás zlobilo počasí. Protože se hasiči vody nebojí, naopak voda je náš kamarád, tak jsme si ráno nenechali zkazit. Po cestě v autobusu panovala veselá nálada a všichni jsme se těšili, co nás čeká.

Po dvou hodinách jsme dorazili do cíle naší cesty – Pustevny. To, co předpovídali meteorologové, se potvrdilo. Mlha, mrholení a trošku zima, ale to nevadilo nikomu z účastníků zájezdu. Oblékly se pláštěnky a hurá do kopce. První výšlap byl k soše Radegasta – pána Beskyd. Tam jsme trošku doufali, že se mlha zvedne a uvidíme nějaké panoramata. Bohužel tentokrát Radegast asi hluboce spal a neslyšel, o co jsme ho požádali.

Druhý náš výšlap byl před námi, stezka Valaška – mezi korunami stromů. Pro všechny opravdu veliký zážitek, děti využily veškeré atrakce, které se na stezce nachází a ti přemýšlivější si přečetli i zajímavé povídání o flóře a fauně tohoto místa. Poté jsme dorazili až na vrchol a za „mlhou která by se dala krájet" nebyl rybníček Brčálník, jak tvrdili někteří, ale na pravé straně Krkonoše, na levé Himaláje, před námi Alpy a za námi Lysá Hora... - Kdo může tvrdit, že tohle tam ten den nebylo vidět?

Po tomto úžasném zážitku jsme seběhli (a to někteří doslova) dolů, protože všichni jsme měli velký hlad, tak rychle k autobusu a jedeme na pozdní oběd. Sotva náš autobus sjel do údolí, už z mraků začalo vykukovat sluníčko, trošku jsme váhali, jestli to nedáme ještě jednou. Ovšem hlad byl větší a proto jsme si slíbili, že se tam podíváme ještě jednou, třeba s rodiči nebo babičkou a dědou. V pozdních odpoledních hodinách jsme se všichni šťastně vrátili zpátky do Luhačovic. A už teď se těšíme na další společné akce.