30. 9. 2020 | Společnost | Autor: Nikola Synek
S ředitelkou ZUŠ Luhačovice o výuce po vystěhování ZUŠ ze zámku i plánech do budoucna
V září se rozběhla výuka také v Základní umělecké škole Luhačovice, která byla nucena vystěhovat se na jaře ze zámku. Město Luhačovice a zřizovatel školy Zlínský kraj pak společně úspěšně našli řešení, jak udržet školu v chodu, což se podařilo. Děti z lázeňského města i okolí tak za uměleckým vzděláním míří teď rovnou do několika nových pracovišť školy v Luhačovicích. Jak se ZUŠce a jejím žákům v nových podmínkách daří, mi přiblížila 25. září ředitelka Monika Slováková (na úvodním snímku, foto: archiv M. Slovákové).
Můžete současnou situaci přiblížit?
Výuka žáků hudebního oboru probíhá ve 2. a 3. patře budovy 137, patřící městu. Po odchodu ze zámku jsme se tu aklimatizovali velmi rychle. Jsou to krásné prostory, protože sto třicet sedmička je čerstvě zrekonstruovaná. U města jsme v nájmu za symbolických 100 Kč ročně. Stejně symbolickou částku jsme platili dříve i za působení v zámku.
Co další obory školy?
Taneční obor teď má zázemí v sále pro aerobik na internátě Střední odborné školy Luhačovice. Výtvarný obor sídlí na Masarykově 101 v hlavním sídle SOŠ. Setkali jsme se zde s vynikajícím přístupem SOŠ a paní ředitelky Jany Šuráňové. Jako dvě organizace zřizované Zlínským krajem skvěle spolupracujeme. Na SOŠ neplatíme nájem ani provozní náklady. Vyhovuje nám mimo jiné taneční sál. Je zrcadlový a větší než na zámku, má výbornou podlahovou krytinu. Jsou tam skvělé podmínky.
I tak jste se v něčem museli určitě museli novým prostorám přizpůsobit. V čem?
Domluvili jsme se například s městem na harmonogramu výuky v budově 137 tak, aby se hlučnější nástroje vyučovaly v časech, kdy už tu úředníci nejsou, abychom nerušili. Jedná se hlavně o naši kapelu, o dechové nástroje, nebo o bicí, i když místnost pro bubeníky tak odhlučněná, že je neslyšíte ani ve vedlejší třídě. Myslím, že to soužití funguje velmi dobře. Občas je možná později odpoledne trubka nebo trombon slyšet ven na ulici, ale to k tomu patří, doprovází to atmosféru školy.
Co dalšího se řešilo?
Hodně se myslí samozřejmě na bezpečnost dětí, které musejí teď cestou do naší školy přecházet hlavní cestu. V domluvený čas proto dohlíží na bezpečnost u sto třicet sedmičky městská policie, před přechodem se kvůli zvýšení bezpečnosti udělalo přímo na silnici výrazné upozornění na pohyb dětí. Věříme, že provoz bude navíc ještě bezpečnější, až město pořídí radary a řidiči díky nim budou ještě více dbát na dodržování rychlosti při průjezdu městem.
I když jste zvládli školu úspěšně přesunout ze zámku a ZUŠku ve městě nejen pro luhačovické děti zachovat, majitelé zámku vyvolali soudní spor, že?
Rodinou Thienen byla ZUŠ Luhačovice žalována ve věci údajného bezdůvodného obohacení za využívání prostor zámku. Takový pohled vedení školy i Zlínský kraj jako náš zřizovatel samozřejmě odmítáme. Okresní soud ve Zlíně dal následně ZUŠ za pravdu, žalobu zamítl. Šlo v ní o to, že po nás za poslední tři roky požadovali současní majitelé zámku opravdu vysokou částku, přes milion Kč, což daleko přesahuje finanční možnosti naší a myslím, že i každé jiné základní umělecké školy. Konkrétně šlo o 1 334 000,- Kč. Do té doby jsme platili městu symbolických 100 Kč za rok, stejně jako je to teď, takže už ta nově požadovaná částka byla absurdní. Pokud chce někdo být vstřícný k Luhačovjanům a místním dětem, určitě nebude podmiňovat fungování ZUŠky takovýmito přemrštěnými finančními nároky. Město v této věci bylo naopak vždy velmi velkorysé.
Co si myslíte o tom, jak je prezentován údajně špatný stav zámku nynějšími majiteli?
Samozřejmě, že jde o historickou stavbu, která je jiná než novější budovy. Ale určitě nebyla v nějakém havarijním stavu, jak se snaží rodina Thienen teď prezentovat. Pokud by tyto prostory nebyly vyhovující, výuka by v nich po léta nemohla probíhat. Musíme dodržovat všechny zákonem dané hygienické a bezpečnostní standardy.
Neopadl po koronavirovém jaru a stěhování ze zámku pro tento rok zájem o výuku?
Ne, protože naše výuka je zajímavá, kreativní a velmi oblíbená, děti k nám chodí rády. Začali jsme tak i tento školní rok v plném počtu cca 400 žáků, tak jako v předchozích letech. Samozřejmě se nejedná jen o děti z Luhačovic ale i širokého okolí. Učí zde 23 pedagogů, celkově máme 25 zaměstnanců.
Jaro přineslo zavření škol a výuku na dálku. Jak se to osvědčilo a jste připraveni, že by taková situace mohla opět nastat?
I v současnosti máme 3 žáky kvůli jejich karanténě na on-line výuce. Už na jaře se distanční výuka při zavření škol poměrně osvědčila. Byla pro děti zpestřením, když musely být doma. Avšak dlouhodobě je to pro kvalitu vzdělání přeci jen spíš nepříznivé.
Proč?
Osobní kontakt nic nenahradí. Ukazovat taneční figury nebo prstoklad na nástrojích jen přes obrazovku není ideální. Zároveň učitelům neúměrně přibylo práce. Museli nahrávat třeba druhé hlasy nebo klavírní doprovody a posílat to dětem, skenovat noty atd. Nejen tedy, že dělali samotnou distanční výuku, ale do večera také další věci, které běžně nejsou potřeba.
Co technické vybavení?
Sami jsme měli z dotací nakoupeno několik tabletů, které využíváme i teď. Na jaře ale z domu učitelé pracovali často na vlastních počítačích.
Výuku ZUŠek neovlivnilo jen samotné jarní uzavření škol ale hodě i zrušení koncertů a výstav…
Všechny soutěže pro žáky pořádané MŠMT jsou zrušené i pro celý letošní rok, projekt Malí velcí filharmonici je přeložen na rok 2022, Asociace ZUŠ se schází také jen on-line formou.
Po tom loňském uzavření škol a přechodu na distanční výuku, poznáte to na výkonech dětí, třeba při hře na nástroje? Musí se dohánět?
To se teď těžko posuzuje, protože děti se zatím pořádně nerozehrály po prázdninách. Na druhou stranu musím říct, že nám hodně chyběly právě různé koncerty, i ty absolventské, po kterých se hodně stýskalo i rodičům žáků. Chtěli bychom proto teď v říjnu uspořádat i absolventské koncerty, ve spolupráci se ZŠ Luhačovice. Byly by to malé akce v respiriu, s obecenstvem v rouškách s odstupy a samozřejmě jen pokud to aktuální situace dovolí. Uvidíme, co bude s Vánočním koncertem nebo s beneficí v kostele, kde bychom chtěli hrát pro Charitu Luhačovice a pomoci jim tak vybrat peníze na nový invalidní vozík. Pokud to půjde, rádi budeme koncerty dělat.
Do všech starostí s covidem jste vy sama ještě obhajovala u zřizovatele svou pozici ve vedení školy, že?
Po předchozích deseti letech jsem opět uspěla v konkurzu. Od prvního června jsem tak byla už podruhé potvrzena jako ředitelka ZUŠ Luhačovice. Tentokrát dokonce na dobu neurčitou. Jsem za to velmi ráda.
Jak chcete školu dále rozvíjet?
Naše vize je naprosto jasná. Kraj ve spolupráci s městem připravují projekt na přestavbu zdejší sokolovny, která má po rekonstrukci v horizontu 3-5 let sloužit jako nové sídlo ZUŠ Luhačovice. Momentálně se dělají i vizualizace a projekt se připomínkuje mimo jiné z pohledu krajské hygieny. Což ale nesouvisí s covidem, ale s běžnými nároky na prostory pro výuku a zázemí žáků. Sokolovna nám nabídne velkorysý prostor. V té souvislosti jsem teď zkusila podat žádost k nadaci pana Komárka, který koupil od věhlasné firmy Petrof celou zásilku nových pian, kterou z politických důvodů odmítl původní zákazník z Číny. Teď nadace nové klavíry věnuje na potřebná místa a myslím, že v naší škole by to jednomu také slušelo.
Hodně jsme hovořili o věcech týkajících se hudebního oboru, co výtvarný obor?
Každý rok plánujeme výstavu, doufáme, že se ji podaří udělat i letos. Pro výtvarný obor je škoda, že přes léto byl zrušen festival Janáček a Luhačovice, protože jeho součástí měl být tentokrát i výtvarný tábor pro děti, na kterém se obor měl podílet výstavou Lázně malované.
Co váš taneční obor?
Ten byl letošní situací poškozen hodně hlavně v tom, že se nerealizoval projekt Popelka, což mě velmi mrzí. Připravovali jsme ho spolu se ZUŠkami z Uherského Brodu a Kroměříže, byla nachystána krásná muzika a choreografie. Na pódiu se společně mělo představit cca 150 dětí. Doufáme, že se to podaří zrealizovat na jaře 2021. Čeho jsme se stihli účastnit teď na podzim byl ve Zlíně 19. záři Den kraje a hned vzápětí u zlínského zámku jsme stihli i akci ZUŠ Open. Účastnili jsme se s cimbálovkou, sborem a naší rockovou kapelou.
Těch vystoupení tak bývá za normální situace celá řada, že?
My míváme běžně kolem 70 akcí ročně. V minulém školním roce se to kvůli situaci zarazilo na cca čtyřiceti. Tak doufám, že se snad i teď covidová situace brzy zklidní a škole nic nebude bránit v dalším rozletu.