2. 8. 2021 | Kultura | Autor: L. Horňáková, B. Petráková / foto: archiv MJVM ve Zlíně - Muzea luhačovického Zálesí

Architekt Bohuslav Fuchs a Luhačovice

---

Bohuslav Fuchs  (1895–1972) byl vynikající architekt, urbanista, pedagog a výtvarník. Nejdůležitější díla vytvořil v kontextu české meziválečné architektonické avantgardy. Byl čelným představitelem českého funkcionalismu, tzv. brněnské architektonické školy a zosobněním vzepětí naší architektury. Přes sto realizovaných staveb a množství soutěžních nerealizovaných návrhů svědčí o jeho nesmírné pracovitosti. Měl mimořádný smysl pro sepětí a soulad funkcionalistické novostavby s prostředím. Jeho avantgardní budovy pomohly vytvořit z Brna moderní velkoměsto a svou myšlenkovou a výtvarnou kvalitou patří k trvalým hodnotám české moderní architektury. V období první republiky se architekt výrazně angažoval i v Luhačovicích a realizoval zde řadu moderních a na svou dobu odvážných staveb. Svým významem tato osobnost přesahuje hranice našeho státu, jak dosvědčuje i nedávno vysílaný film České televize. Je velká škoda, že Luhačovice doposud nemají publikaci, která by působení této významné osobnosti v lázeňském městě zdokumentovala. Historička umění a architektury Ladislava Horňáková ji připravila k tisku již před mnoha lety. 

Bohuslav Fuchs se narodil 24. března 1895 ve Všechovicích poblíž známého poutního místa Hostýn v rodině obchodníka se smíšeným zbožím. Po absolvování obecné školy nastoupil do reálky v Holešově, ale musel ji opustit kvůli svým  postojům ve školním časopise. Vyučil se tedy nejprve zedníkem. V roce 1916 se mu ale podařilo dostat na Akademii výtvarných umění v Praze k profesoru Janu Kotěrovi a jako absolvent pracoval dva roky i v soukromém Kotěrově ateliéru. Od roku 1922 se Bohuslav Fuchs natrvalo usadil v Brně a pracoval na stavebním úřadě. Měl tak možnost ovlivnit svou prací městskou urbanistickou strukturu. V letech 1921, 1926 a 1940 se účastnil soutěží na urbanistické řešení Luhačovic. V roce 1929 začal vést vlastní ateliér. V době válečných událostí našel zaměstnání ve Zlíně v nově založené Škole umění. Po druhé světové válce působil na fakultě dnešního Vysokého učení technického v Brně. V roce 1958 byl nucen z fakulty odejít. Až o deset let později se mu dostalo částečného ocenění za přínos pro českou architekturu a studenty. Mimořádně významná byla vedle jeho projekční a pedagogické práce také jeho činnost vědecko-výzkumná a publikační. S narušením kontinuity vývoje se světovým děním v architektuře ve druhé polovině padesátých let téměř ustala architektova tvůrčí činnost a věnoval se především rekonstrukcím a úpravám stávajících objektů. Architekt zemřel roku 1972  v Brně.

Význam Bohuslava Fuchse nespočívá pouze v rozsáhlém počtu jeho realizací, ale především v jeho tvůrčím přístupu ke skutečným potřebám investora a řešení každého úkolu. Mezi jeho nejznámější stavby patří například budova banky na náměstí Svobody v Brně, pošta v Nádražní ulici, nejužší hotel v Evropě Avion v České ulici nebo Zemanova kavárna v parku na Kolišti. Původní Fuchsova stavba musela v roce 1964 ustoupit nově budovanému Janáčkovu divadlu. Nová replika Zemanovy kavárny byla slavnostně otevřena v den 100. výročí narození architekta v březnu 1995. Mezi významné mimobrněnské stavby patří především jeho penziony v Luhačovicích. Fuchsovy nadčasové luhačovické stavby působí i po uplynutí téměř celého století velmi moderně. Po uskutečnění rekonstrukcí září Bílá čtvrť opět jako drahokam.

IVA

Bílá čtvrť 432 – roku 1928

Architekt Bohuslav Fuchs navrhl v letech 1927–1929 pro Luhačovice pět vil v novém architektonickém pojetí – ve funkcionalistickém duchu. Funkcionalistická linie nebyla do té doby v architektuře lázní zastoupena. Vedle secesních staveb Dušana Jurkovičea Emila Králíka převažovaly do té doby v Luhačovicích romantické a historizující stavby. Architektonické pojetí lázeňských domů a sanatorií přitom patřilo v meziválečném období k významným výzvám. Fuchsovy lázeňské penziony jsou po Jurkovičových stavbách dalším pokusem o jednotné pojetí výstavby a staly se nejvýznamnějším příkladem moderní architektury v Luhačovicích i inspirací pro další stavebníky. Penziony Avion, Viola, Radun, Iva a Sáva, navržené Bohuslavem Fuchsem, vzbudily již při realizaci velký rozruch a pozornost svým odlišným architektonickým pojetím. O jejich výjimečnosti svědčí i to, že část lázní blízko pramene Aloiska byla podle nich nazvána „Bílá čtvrť“. Název odkazuje k bílé barvě vápenných omítek, která zářila do okolí a kontrastovala s okolní zástavbou. Stavebníky vily Iva byli manželé Jahodovi. Vila byla později přejmenována na Charleston.

 

AVION

Bílá čtvrť 428 – roku 1927–1928

Jako první v Luhačovicích vyrostl z Fuchsových vil Avion, jehož stavbu si u architekta objednali manželé Alois a Kristýna Ambrožovi. Realizací byl pověřen mladý stavitel Adolf Fučík. Základem architektonického pojetí jednotlivých penzionů bylo propojení vnitřku stavby s vnějším prostorem. Architekt přihlédnul ke skutečným potřebám investora, které  vyplynuly ze společného všestranného rozboru situace a z jedinečnosti konkrétního úkolu. Postupně integroval všechny složky, snažil se co nejlépe vyrovnat se všemi požadavky stavebníků a mít na zřeteli i budoucnost. Koncipoval penziony na základě praktických požadavků, ale s estetickým záměrem. Kladl důraz i na jednotu exteriéru a interiéru, záměrně ale omezoval prostupování vnějšího a vnitřního prostoru jen do té míry, aby nenarušil intimitu domu. Bohuslav Fuchs na příkladu Bílé čtvrti zdařile předvedl, jak se dají stavět vícepatrové nájemné vily ve svažitém terénu, aniž by byl narušen přírodní rámec. Luhačovické penziony jsou charakteristické přirozeným vyrůstáním z prostředí. Ve shodě s vývojem světového funkcionalismu se v Luhačovicích architekt snažil o důsledné naplnění novodobé úlohy architektury – architektonického souladu s přírodou, programového poslání objektu a progresivního technického provedení.

FOTO: Adolf Fučík s přáteli na střeše Avionu, v pozadí pohled na vilu Radun

 

Avion - ilustrace Ivety Merglové

 

VIOLA

Bílá čtvrť 431 – roku 1928

Stavebníkem vily Viola byl František Svoboda. Po znárodnění dostala vila název Jalta, poslední majitel vilu zdařile rekonstruoval a navrátil jí jak původní eleganci, tak i jméno Viola. V blízkosti penzionů v Bílé čtvrti byly pravděpodobně po konzultacích a podle ideového návrhu Bohuslava Fuchse v roce 1930 postaveny také bazény obecní letní plovárny se zázemím a skokanským můstkem. Bílá čtvrť tak byla po dokončení doplněna organicky koncipovanou stavbou plovárny, která ke strohým hmotám sousedních funkcionalistických vil připojila pomocí jednoduchých a výtvarných prostředků funkční a přehlednou organicky tvarovanou hmotu. Konstrukce technických staveb i skokanského můstku byla subtilní a současně vysoce funkční, o čemž svědčí i to, že letní plovárna sloužila jen s malými úpravami téměř osmdesát let. Plovárna byla s jednotlivými penziony propojena schodišti a návštěvníci byli u bazénu a na odpočinkových terasách častými hosty. Původní otevřená plovárna byla v roce 2010 přestavěna architektem Ladislavem Semelou na krytý bazén s terasami pro letní slunění. Architekt navázal na meziválečnou urbanistickou a architektonickou tradici a nová hmota krytého bazénu doplňuje i barvou své bílé fasády funkcionalistický charakter Bílé čtvrti.

 

RADUN

Bílá čtvrť 447 – roku 1928

K vrcholným a mezinárodně oceňovaným Fuchsovým dílům patří penzion Radun. Architekt zde plně uplatnil svůj vynikající smysl pro prostorovou kompozici. Stavba má vzhledem ke svažitému terénu, do něhož byla zasazena, dva suterény, přízemí a dvě patra. Složité zakládací podmínky vyřešil architekt pomocí ustupujících podlaží a kaskádou odpočinkových teras. Novostavba pro řídícího učitele Josefa Martiníka byla povolena 25. ledna 1928. Kolaudace a povolení užívání rodinného penzionu má datum 22. srpna 1928. Architekt důsledně řešil optimální a ekonomické využití parcel i začlenění staveb do lázeňského prostředí. Zakládací podmínky ve svahu a blízko podloží k lázeňské léčbě využívaného pramene byly komplikované a vyžadovaly řadu opatření. Všechny penziony byly podobně členěny na část obytnou pro majitele domu, část s byty pro hosty a část společenskou. Hospodářský, společenský a obytný provoz byl organicky propojen. Radun byl od počátku koncipován jako rodinný penzion, zajišťující stravování i společenské vyžití hostů. V období protektorátu byl zabaven Němci pro ubytování německých pacientů. Když ho po skončení války rodina opravila, přišel rok 1948 a rodina musela svůj majetek nuceně opustit. Osud ostatních Fuchsových penzionů byl podobný. Byly znárodněny, v restitucích byly vráceny potomkům a dnes jsou novými majiteli opět provozovány jako penziony.

 

Sáva - ilustrace Ivety Merglové

 

SÁVA

Nádražní 474 – roku 1929

V roce 1928 se Bohuslav Fuchs účastnil brněnské výstavy Nový dům. Výstavba kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách byla doplňkem výstavy soudobé kultury, oslavující desáté výročí založení Československa. Akce se zúčastnil i prezident Masaryk. V kolonii Nový dům vzniklo podle návrhů devíti architektů celkem 16 staveb podle jednotného zadání: mělo jít o moderní, ekonomicky dostupné bydlení pro mladé rodiny ze středních vrstev. Domy měly předem určenou výšku a tvar krychle s rovnou střechou. Realizace Fuchsovy další vily v Luhačovicích vycházela z brněnského výstavního projektu. Vila Sáva, pojatá ve svěžím stylu staveb v přímořských letoviscích, měla být názorným příkladem nového domu a prototypem moderního a finančně úsporného způsobu výstavby v lázeňském městě. Nový dům měl sloužit nejen k relaxaci a odpočinku, ale byl také jednou z variant řešících svou úspornou dispozicí tehdy aktuální otázku „domu pro každého“. Stavbu Sávy si objednala Kristýna Ambrožová, pro niž Fuchs realizoval již o dva roky dříve penzion Avion v Bílé čtvrti. Sáva měla devět pokojů, kuchyň s příslušenstvím byla propojena s jídelnou. Sklepy s prádelnou byly umístěny v suterénu, v částečně zapuštěném ve svahu. Těžiště výtvarného účinku bylo v jednoduchém a přesném tvaru. Vytříbená forma a účelná půdorysná skladba vyhovovala funkci penzionu. Fuchs zde uplatnil novou koncepci prostoru – optimální prostorovou skladbu za předpokladu dokonalé organizace provozu.Od Kristy Ambrožové získali vilu Sávu roku 1931 mladí manželé – její neteř a schovanka Marie s manželem. Marie Weberová vyrůstala od svých tří let v Luhačovicích ve vile Miramare u sestry své matky Kristy Ambrožové. Její manžel Adolf Fučík byl stavitel, který začínal v ateliéru Bohuslava Fuchse v Brně a přišel s ním do Luhačovic realizovat penziony v Bílé čtvrti. Při stavbě vily Avion se seznámil se svojí budoucí ženou. Na počátku třicátých let se Adolf Fučík osamostatnil a získal skvělé doporučení od architekta Fuschse: „Stvrzujeme, že pan Adolf Fučík, dle jeho udání narozen 1. 6. 1904 v Třebelovicích, okres Moravské Budějovice, byl u nás zaměstnán od 1. března 1927 do 31. října 1930. Pracoval na našich projektech... Sanatorium dra Kropáče v Brně, skupina vil v Luhačovicích, domov Elišky Machové a školy Vesny v Brně, mimo řady menších staveb... Odchází na vlastní žádost, aby rozšířil svoji stavební praxi. Bohuslav Fuchs. V Brně dne 13. 11. 1933.“ Záhy založil stavební firmu spolu s luhačovickým architektem Karlem Pražanem. Firma Pražan a Fučík se podílela na velké řadě vil, veřejných i lázeňských staveb, včetně nové kolonády. V Luhačovicích společně strávili řadu spokojených let. Po znárodnění Fučíkovi Luhačovice opustili.

 

Ladislava Horňáková, Blanka Petráková