3. 8. 2021 | Společnost | Autor: Jiří Šůstek

Odpady podnikatelů z celorepublikového pohledu

---

Základní povinnosti podnikatelů, kteří produkují při své činnosti odpad

Primární úpravou pro danou problematiku je zákon o odpadech, který stanovuje, že každá fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání je tzv. původcem odpadu. Tyto osoby jsou povinny dodržovat zákonem stanovené povinnosti při nakládání s odpadem v případě, že v rámci své činnosti nějaký vyprodukují. Není rozhodné, zda se jedná o větší obchodní společnost nebo pouze o drobného živnostníka (např. obchodníci, kadeřnice, provozovatelé restaurací). Je třeba si uvědomit, že téměř neexistuje podnikatel, který by při své činnosti neprodukoval žádný druh odpadu (komunální odpad, papír, plast, nebezpečný odpad, atd.).

Základní zákonná pravidla jsou shodná pro všechny, pro některé původce však mohou platit i jiná, zvláštní a náročnější opatření. Pravidla stavoví i předcházení vzniku odpadu, omezování jeho množství, zabezpečení jej před zcizením či únikem, zařazování odpadu podle druhů a kategorií stanovených Katalogem odpadů, shromažďování, třídění či jeho odstraňování.

Jaké jsou možnosti likvidace živnostenského odpadu?

Každý podnikatel má povinnost si  zajistit likvidaci odpadu. Podle nového zákona o odpadech může podnikající fyzická osoba zajistit svoz takto definovaného živnostenského odpadu (komunálního i tříděného) dvěma způsoby, a to:

• na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu (podnikatel má vlastního externího dodavatele odpadové služby)
• prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálními odpady na základě smlouvy s dotčenou obcí; v takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu a podnikatelé můžou využívat svozovou službu v obci. Dále také lze odpad podobný odpadu komunálnímu (plast, sklo, papír apod.) odkládat do příslušných kontejnerů sloužících k jeho třídění a to za stanovených podmínek. Obce však nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.  Pokud by podnikatel neměl uzavřenou písemnou smlouvu s obcí o zapojení se do systému a i přesto by využíval těchto nádob pro třídění, hrozí mu finanční sankce.

Sankce platí i pro případ, kdy by neměl odstraňování odpadů zajištěno žádným z uvedených způsobů. Je třeba si uvědomit, že původci odpadu (bez rozdílu velikosti firmy nebo provozovny) jsou povinni vyprodukovaný odpad odstraňovat v souladu se zákonnými ustanoveními.  Dohled nad dodržováním těchto zákonem uložených povinností vykonávají některé orgány státní správy, a to zejména Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad či úřad obecní.

Existují výjimky pro fyzické osoby, které produkují minimum odpadů? Je zákonem stanovené nějaké minimum pro živnostenský odpad?

Žádné výjimky odvozené od množství odpadu v zákoně o odpadech pro živnostníky, ani fyzické osoby stanoveny nejsou.

Jak je tomu v případě, že podnikatel pracuje v sídle firmy, které má zároveň na adrese svého trvalého bydliště - jak se rozlišuje "živnostenský" a "komunální" odpad?

Dle zákona o odpadech je nutno rozlišovat nakládání s komunálním odpadem z domácnosti dané fyzické osoby a nakládání s odpadem vznikajícím při podnikatelské činnosti dané osoby, byť by i tento odpad měl podobné složení jako komunální odpad z domácností. Skutečnost, že daný podnikatel má v sídle své firmy též bydliště a svou domácnost, jej nezbavuje povinností, které má jako podnikající fyzická osoba podle zákona o odpadech.

V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci. Živnostníci mají jako původci odpadu též povinnost mít ve vztahu k jimi produkovanému komunálnímu odpadu, který běžně produkují, a stavebního a demoličního odpadu, který sami nezpracují, uzavřenu smlouvu s oprávněnou osobou, resp. obcí v případě jejich zapojení do obecního systému, a to již před samotným vznikem odpadu. Za porušení těchto povinností hrozí rovněž sankce.

V případě existence provozovny v místě trvalého bydliště v podobě například maloobchodu či služeb bude rozsah produkovaného živnostenského odpadu zpravidla přesahovat produkci komunálního odpadu z běžné domácnosti, na níž budou koncipovány popelnice na komunální odpad z domácností. V této souvislosti je nutné dále upozornit, že pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně svým zákazníkům odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí dle zákona o odpadech zajistit i místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad. Ze všech výše uvedených důvodů je tedy i v zájmu daného podnikatele, aby ve vztahu k odpadu vznikajícího z jeho podnikatelské činnosti měl uzavřenu zvláštní smlouvu s oprávněnou osobou, resp. zvláštní smlouvu s obcí v případě zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.

 

Lze v případě, že na adrese trvalého bydliště má sídlo více firem, sloučit živnostenský odpad a odevzdávat ho ke svozu a likvidaci na jednu smlouvu?

Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí. Uvedené může pomoci řešit například problematiku zajišťování odpadů v rámci jednotlivých provozoven v obchodních centrech.