11. 7. 2022 | Aktuality z města | Autor:
Jarmark a 25. výročí posvěcení kostela sv. Rodiny
Uběhlo 25 let od posvěcení našeho kostela sv. Rodiny. Pro mnohé z nás je to vlastně nedávno a máme na tu dobu spoustu vzpomínek. Bylo to období bezmezného nadšení z možnosti postavit kostel, protože do té doby to byla naprosto nepředstavitelná věc. Za totality vše, co jen vzdáleně připomínalo církev, budilo vášně a negativní emoce. Kněží byli svěceni tajně, někteří věřící chodili tajně do kostela a ti, kteří svou víru přiznali, museli počítat se zákazem studia, anebo třeba s jinou prací, než by chtěli. Dnes už si to mladá generace nedokáže ani představit. A najednou tu byla možnost postavit kostel, po kterém Luhačovjané tolik toužili. Našla se mohutná a naprosto nesourodá skupina lidí, která se vrhla do práce s obrovským elánem a nadšením. Od zahájení stavby až do svěcení 12. července 1997 uplynulo pouhých 14 měsíců. Výsledkem je kostel, kde se může scházet farní rodina, ale zároveň se zde mohou konat různé kulturní akce.
Na stavbě kostela se podílelo velké množství lidí, kteří pomáhali nezištně a bez ohledu na svůj volný čas. Samozřejmě nelze zapomenout také na všechny dárce, díky nimž byla stavba dokončena bez dluhu. Významný vděk patří i třem kněžím, bez kterých by náš kostel nestál a nevypadal tak, jak teď. Otec Rudolf Vašíček obnovil myšlenku výstavby kostela v Luhačovicích a rozjel přípravy. Jeho elán a nadšení i přes jeho vyšší věk byly nakažlivé. Jeho heslo „Sv. Josefe, starej se“ je i na základním kameni. Otec Antonín Kupka byl do Luhačovic poslán s cílem kostel postavit a tento úkol i přes mnoho komplikací splnil. Otec Hubert Wójcik pak na jeho práci navázal a dokončil vybavení kostela. Za jeho působení se pořídily mimo jiné i varhany, křížová cesta a sousoší Svaté rodiny. Je dobré připomenout, že kostel je postaven podle návrhu architektů Brixe a Franty a interiéry a výše zmíněné sousoší zhotovil výtvarný umělec Marek Trizuljak. Na realizaci kostela má významný podíl také město Luhačovice. Jednalo se o pomoc se získáním různých povolení, zajištěním financí apod. Vždyť v té době jsme byli první farností, která získala státní dotaci na stavbu kostela. Kostel samotný by byl ale smutným místem, pokud by v něm nebylo živé společenství a lidé, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas a úsilí službě druhým a Bohu. Proto patří poděkování všem, kteří jakýmkoli způsobem přispívají k chodu farnosti a pokračují v díle, které začalo před 25 lety. Současný farář Jan Ston pokračuje v budování společenství, a to nejen věřících, ale všech, kteří vyhledávají pospolitost, radost a kreativitu. Slavnostní mše svatá k připomenutí 25. výročí posvěcení kostela sv. Rodiny proběhla 10. července a celebroval ji P. Mgr. Pavel Macura, děkan, který poděkoval těm, kteří budovali kostel, a zároveň připomenul, že je třeba myslet i na budoucnost: „Vděčnost je ohlédnutí se za startovní čárou – jak těch 25 let jako farní společenství „běžíme“? Čtvrtstoletí je už nějaký čas, kdy je dobré bilancovat: je to čas, kdy mladí lidé (+ -) vstupují do manželství, opouštějí rodiče a zakládají novou rodinu. Je to čas, kdy se uzavírá dětství a mládí, kdy se dokončuje vysoká škola a nastupuje do zaměstnání, tedy do nové etapy dospělého života s odpovědností. Začíná nová etapa života. Života, který je vděčný za to, co mu rodiče dali, který čerpá z toho, co od mnohých přijal, ale který se rozhoduje pro svou vlastní cestu. Přeji vám odvahu k nalézání nových cest, jak učinit evangelium a samotného Krista přitažlivým. Máte k tomu výborný prostředek – krásný kostel s moc hezkým a aktuálním zasvěcením. Pouze stavba k tomu nestačí. Důležití jsme my všichni, ve které má Bůh důvěru, že to zvládneme (tak jako ji měl ve sv. Josefovi, když mu svěřoval úkol pečovat o sv. rodinu nazaretskou). Jsme to přesně a pouze my, kteří můžeme vykročit do dalšíhočtvrtstoletí s elánem a odvahou svědčit o tom, co se tu děje.“
Jiří Šůstek, místostarosta
V rámci výročí 25 let od posvěcení kostela sv. Rodiny se uskutečnila pouť na ul. Dr. Veselého a u pramene Dr. Šťastného. Jarmarku se zúčastnilo 67 stánkařů z celé republiky. Před kostelem zahrála DH Zálesanka a večer si návštěvníci poseděli u cimbálu s cimbálovou muzikou Moravia.
