5. 12. 2005 | Aktuality z města | Autor: Luhainfo
Luhačovské Zálesí slavnostně pokřtěno
[img=1 left]Neocenitelný zdroj informací o dnes již téměř zaniklém světě našich předků se dočkal po 75 letech svého obnoveného vydání. Díky mravenčí práci ateliéru IM, za kterým se skrývají jména Dr. Irena Voštová a ing. arch. Miloš Bařinka, kteří byli podpořeni Zlínským krajem, obcemi mikroregionu Luhačovské Zálesí a sponzory, mají nyní lidé možnost rozšířit své knihovny o unikátní monografii Luhačovské Zálesí, autora prof. Antonína Václavíka. "Po přečtení této knihy, mne napadlo, že i dnes je stále živá. Vyzařuje z ní poznání, že profesor Václavík rozuměl lidem a já si troufám říci, že jednou i naši potomci budou moci z knihy to zvláštní vnitřní světlo čerpat", řekla při slavnostním křtu publikace v pátek 2. prosince Dr. Irena Voštová.
[img=2]Při této události se sešlo mnoho významných osobností, které se zasloužily o to, že už nebude nutné tento neocenitelný zdroj poznání zdejšího kraje náročně shánět po antikvariátech. Za všechny můžeme jmenovat statutárního zástupce hejtmana Zlínského kraje Vojtěcha Jurčíka, dceru Antonína Václavíka PhDr. Ivu Drápalovou (novinářku), vnuka prof. Václavíka Dana Drápala (novináře, překladatele, spisovatele), žáka a nástupce prof. Václavíka na Masarykově universitě v Brně a na katedře etnografie prof. Jeřábka, starosty obcí mikroregoinu a další. Do Pozlovic bohužel nepřijela druhá autorova dcera paní Dagmar Frelová.
[img=3 left]Už při zběžném prolistování knihy nás napadne, že soustředění tak velkého množství informací, je více než může jeden člověk za jeden život zvládnout. Podle vzpomínek dcery autora byl ještě navíc normálně zaměstnán a práci na knize dělal po nocích. Jeho jediným pracovními nástroji byly tužka, papír a starý psací stroj a vydatnou pomocnicí manželka Lucie. "Byla jsem mladá, ale s hořkostí jsem si myslívala - kéž by byli moudří a nechali tatínka, jen aby psal, aby zachytil na poslední chvíli všechno to bohatství lidové kultury, a ne ho nutili, aby chodil na všelijaká nesmyslná "školení", jimiž padesátá léta tak oplývala", dále vzpomíná dcera PhDr. Iva Drápalová.
[img=4]Znovu vydání této publikace a především to, že je již zcela vyprodána, dokazuje potřebu podobných projektů. I dnešní generace se může poučit z knihy, která vnikla před sedmdesáti pěti lety. Budoucnost prověřila toto dílo, které jak řekla starostka autorovy rodné obce Pozlovic, nám umožní detailní pohled do života této oblasti, v dobách kdy byla velmi chudá hmotně, ale o to víc byla bohatší duchovně. "Naši předkové dokázali svým životem naplnit to, čemu my dnes s oblibou říkáme trvale udržitelný rozvoj. Využívat bohatství přírody, ale při tom ji zanechat budoucím generacím nedotčenou. Využívat místní zdroje, žít důstojně a při tom se k tomu radovat. To vše je pro nás velkou inspirací," zhodnotila význam knihy pro dnešní dobu starostka obce Pozlovice Ing. Olga Tkáčová.
[img=5 left]Nové vydání je doplněno o fotografie z rodinného alba, etnografickou mapu, životopis autora od PhDr. Blanky Petrákové, úvodní slovo PhDr. Ivy Drápalové a bibliografii díla A. Václavíka od prof. Richarda Jeřábka. Novým vydáním monografie se vyplnilo přání A. Václavíka, které vyjádřil podle životopisu publikovaného v knize v textu pro Lázeňské listy z roku 1942: "Jsem přesvědčen, že budoucnost zhodnotí velikost a důležitost této práce pro celý kraj, i když bylo vydání spojeno s nemalými těžkostmi i jinými nesnázemi."