23. 4. 2021 | Kultura | Autor: Nikola Synek
FOTOGALERIE: Mladí umělci vytvářejí na SOŠ Luhačovice maturitní práce
Také do Střední odborné školy Luhačovice se 19. dubna po nucené pauze mohla vrátit aspoň část studentů, konkrétně maturanti z uměleckých oborů, kteří zde v rámci praktických maturit připravují své závěrečné práce. Například ve školní kovárně tak při návštěvě vidíme, jak mladý kovář vytahuje z výhně rozžhavený kus železa a zpracovává ho pak kladivem ručně na kovadlině. Jeho kolega zatím pracuje opodál na svém výkovku pomocí pneumatického bucharu, další konzultuje svůj postup práce s pedagogem.
Mladí kováři vybírali finální zadání z více témat, mohli si zvolit zda budou vyrábět například kovaný koš na dřevo ke krbu, kované zábradlí či svícen nebo vyrábět nůž z damascenské oceli. Nejsou zde ale jen kováři. V hlavní budově dílen uměleckých řemesel spatříte, jak studentka vytáčí na hrnčířském kruhu keramickou nádobu, vedle v truhlářská dílně se pracuje na výrobě dřevěných dekorativních stolků do interiéru.
"V maturitní třídě 4.U, která je zaměřena na umělecká řemesla, máme celkem 13 maturantů, kteří studují obory Design a zpracování kovů, Design a zpracování dřeva a Design a tvorba keramiky. Polovina jich chodí do dílen dopoledne, další část je střídá odpoledne. Své výrobky musejí dokončit do 12. května, 14. 5. se koná obhajoba závěrečných prací v sále našeho Domova mládeže," nastínila ředitelka SOŠ Luhačovice Jana Šuráňová.
Studenti si museli ze zadání vybrat jeden z možných výrobků, připravili si technologické dokumentace a modely a až to vládní nařízení povolila, konečně se mohli pustit do práce. „Obvykle výrobky, které vznikají jako maturitní práce, prakticky vytvářejí už od začátku dubna. Jsme ale rádi, že se letos vůbec do dílen dostali. V minulém roce kvůli pandemii nakonec jen popisovali to, jakou techniku a postup by zvolili a jak by jednotlivé kroky výroby prováděli. Do dílen se tehdy kvůli nařízením vůbec nedostali a finální výrobky nevznikly," dodala ředitelka.
Nejen vedení školy, ale i samotné maturanty velmi těší, že jim byla praktická výuka umožněna a do dílen mohli alespoň teď jaře.
„Mám doma sice vlastní dílnu, ale ne moc vybavenou, něco jsem si chystal, ale výheň s kovadlinou nemám, tak jsem rád, že jsme se sem mohli vrátit," prozradil student kovářského oboru Adam Matějka. Jak dodal, na kovařině ho baví hned několik věcí. „Má to kouzlo toho prastarého řemesla, líbí se mi taky, jak tu pevnou hmotu člověk dokáže tvarovat a že vidíte pak krásný výsledek své práce, který po vás zbude," poznamenal student. Pro maturitní práci si vybral výrobu kovaného koše na dřevo. „Jsou tam takové barokní prvky, zakončení je volutami, to je takové to zatočení. Zdá se to jednoduché, ale ta konstrukce snadná není, bude z několika kusů, které musí být úplně stejné, jen zrcadlově otočené. Bude jich celkem šest a budou spojené, aby vytvářely ten koš," dodává Matějka a ukazuje první už téměř hotové části.
Zázemí, které školní dílny uměleckých řemesel poskytují, chybělo i Otakaru Fojtíkovi, který se věnuje designu a zpracování výrobků ze dřeva a tvořil tak ve školní truhlářské dílně. „Doma dílnu nemám a návrat na praxe byl po 
dlouhé době. Chybělo mi to, jsem rád, že tu můžeme aspoň udělat maturitní práce," poznamenal Fojtík. Tento student v rámci maturity vyrábí ozdobný stolek se zatočenými nožkami, na těch při naší návštěvě právě pracoval. „Musím taky vysoustružit středovou nohu a zvlášť vyrábím stolovou desku, která na to přijde," uvedl Fojtík. Jak doplnil, práce na nožkách není kvůli tvaru vůbec snadná, i proto, že vznikají z tvrdého bukového dřeva. „Nedostanu se všude hranovou bruskou, tak to musím dobrousit ručně, což trvá déle. To je teď asi nejnáročnější," sdělil Fojtík.
V dílně jsme zastihli i jeho spolužačku, ktrá rovněž vyrábí stolek, a také pedagoga, který jim poskytuje cenné rady. Když se člověk rozhlédne po truhlářské dílně, je vidět, že škola tu má opravdu vše potřebné, je tu řada různých strojů, u některých laik může jen hádat, k čemu přesně slouží. „Truhlářský provoz je na vybavení náročný: Je tu zkracovací pila, dlabačka, vrtačka, fréza, na které se dělají i různé lišty a profily. Dále soustruh, brusky, hranová i pásová, a další vybavení," popisuje učitel odborného výcviku Radomír Guryča. Je velice rád, že se mohli už aspoň maturanti do dílen vrátit, protože praktická výuka je základem pro zvládnutí uměleckého řemesla. „Čtvrťáci ten návrat zvládají celkem dobře, protože už jsou zkušení, ale problém chybějícího odborného výcviku vidím u nižších ročníků. Prváky jsme tu měli v dílnách jen tři pracovní dny. A jestli přijdou v červnu, tak to bude měsíc a tři dny z celého školního roku," zhodnotil Guryča.
Stejně jako budoucím kovářům a mladým umělcům pracujícím se dřevem chybělo zázemí i studentce designu keramiky Kristýně Píšové, na kterou jsme narazili v další z místností dílenského objektu školy. „Jsem ráda, že už sem můžeme. Doma jsem si sice chystala výkresy, ale vybavení jako hrnčířský kruh nebo pec na vypalování nemám, šlo leda modelovat bez kruhu," uvedla Píšová. Jako součást maturitní práce vytváří čajovou sadu se zajímavým dekorem. „Mám ráda miniatury, tak jsem se rozhodla udělat něco v miniatuře a mého pana učitele napadlo, že bychom na to mohli místo běžnějších prvků udělat nápis v Braillově písmu – na konvici bude napsáno čaj, na mlékovce mléko, na cukřence cukr," nastínila Píšová. Pro svoji maturitní práci použiji béžovou nebo světle fialovou glazuru," dodala studentka.
Po maturitních zkouškách se s výrobky bude moci seznámit i veřejnost. Ředitelka školy Jana Šuráňová věří, že se snad letos podaří prezentovat maturitní práce v hale Vincentka, jak to v běžných letech bez pandemie bývalo obvyklé. „V malém by tak výstava měla proběhnout, i když nevznikaly ročníkové práce mladších žáků. Ale aspoň práce maturantů bychom tam chtěli během léta prezentovat. Myslím, že si je všichni rádi prohlédnou, když vloni ta příležitost nebyla," uvedla Šuráňová. Těší se nejen na to, že se škola bude moci snad opět takto prezentovat, ale hlavně, že se co nejdříve budou moci vrátit i další studenti, například právě na praktické vyučování. „I když uvidíme, jak to bude ve finále vypadat. Například nemá smysl posílat budoucí číšníky učit se do restaurací, když jsou otevřená jen okénka. Praktický výcvik gastronomických oborů budeme již od příštího týdne realizovat ve školní jídelně a ve cvičné kuchyňce na základní škole. Podobu praxí samozřejmě připravujeme podle aktuální situace, a to také pro třídy studentů managementu a marketingových komunikací a informačních systémů, jejich praxe proběhnou již v květnu. Jsme každopádně vybaveni dostatkem antigenních testů, takže do firem, kde by působili, půjdou vždy řádně otestovaní," uzavřela Šuráňová.
