Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět, jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

5. 12. 2007 | Aktuality z města | Autor: Blanka Petráková

Výstava betlémů v luhačovickém muzeu

K českým Vánocům patřily v minulých staletích, stejně jako v ostatních křesťanských zemích, nerozlučně jesličky. Stavění betlému či jesliček bylo zprvu kostelním zvykem. Na šíření této tradice se u nás podílel jezuitský řád, který ji přinesl z románských zemí. Říká se, že vů...


K českým Vánocům patřily v minulých staletích, stejně jako v ostatních křesťanských zemích, nerozlučně jesličky. Stavění betlému či jesliček bylo zprvu kostelním zvykem. Na šíření této tradice se u nás podílel jezuitský řád, který ji přinesl z románských zemí. Říká se, že vůbec prvním stavitelem jesliček byl František z Assisi ve 13. století. Inspirovala jej k tomu jeskyně na návrší blízko italského Greccia. Nechal postavit jesle, přivést volka a oslíka a vytvořil tak živý obraz betlémského chléva, před kterým sloužil půlnoční mši. V Praze byly první jesle postaveny v roce 1562.

V době baroka se začaly jesličky stavět i v zámožných šlechtických domácnostech. Na sklonku 18. století, po zákazu Josefa II. stavět jesličky v kostelech, byl tento zvyk přenesen do lidového prostředí. Výroba betlémů se v různých oblastech Čech a Moravy rozvinula nejvíce v průběhu 19. století. K nejvýznamnějším betlemářským oblastem na Moravě patřilo Třebíčsko, Frenštátsko, Třešťsko a Svitavsko. Někde se stavěly rozměrné betlémy přes půl místnosti, jinde se zavíraly do malých zasklených skříněk. Nejčastěji byly vyřezávané ze dřeva, malované na papíru, modelované z těsta a z mnoha dalších materiálů.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně již mnoho desetiletí shromažďuje doklady lidové betlemářské tvorby z oblasti Valašska a i Slovácka. Výstavu betlémů z muzejní sbírky připravilo luhačovické muzeum v termínu od 1. prosince do konce roku 2007. Nalezneme mezi nimi jak tradiční lidové řezbované betlémy, tak betlémy zhotovené z glazované i neglazované keramiky, drátu, textilu, papíru a kombinovaného materiálu. Betlémy vytvořené převážně současnými betlemáři, působícími v okolí Luhačovic a Zlína, dokládají neustávající inspirativnost tematiky lidových jesliček a nápaditost školených i neškolených tvůrců v jejím zpracování.

Nahoru