23. 7. 2012 | Top článek | Autor: Olga Skovajsová
První písemná zmínka o Žilíně
V roce 1376 je v souvislosti s prodejem majetku zmiňována nepochybně tak zvaná Stará Kladná. Byla vypálena a zcela zničena za válek Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem ve druhé polovině 15. století. Podle pověsti se tehdy podařilo utéct pouhým třem rodinám, které se usadily poblíž jižní hranice Žilína a tak založili novou Kladnou. Žilín původně patřil k hradu Starý Světlov, později i s Kladnou patřil do panství uherského rodu Serény. Obě části pak byly spojeny v roce 1848. Zdejší obyvatelstvo se zabývalo zejména zemědělstvím a ovocnářstvím. Na jižních svazích směrem k Luhačovicím se dařilo i vinné révě. Úspěšně se rozvíjela četná drobná řemesla. Za první republiky zde byla postavena nová škola, která nahradila již nevyhovující starou budovu a koupaliště. Hrálo se tu úspěšné ochotnické divadlo. Po druhé světové válce a zejména po roce 1948 došlo k velkému odlivu obyvatel většinou do pohraničí i do ciziny. Sportovní aktivity místních lidí byly obdivuhodné. Roku 1922 zde byla založena místní organizace Sokola a zejména místní oddíl kopané byl velmi aktivní. Zdejší lidé jsou pyšní na staré památky,které se tu nacházejí, ke kterým patří starý mlýn z 18. století a sochy sv. Jana Nepomuckého, staré zvoničky a komory. Po druhé světové válce byla provedena elektrifikace, opravena kanalizace, chodníky, provedena přístavba budovy, hasičská zbrojnice, vodní nádrž, byla postavena řada zemědělských objektů, později pak kaple Panny Marie, nyní nové kulturně-společenské centrum. Je potěšitelné, že i mladí lidé se zajímají o minulost, hledají a rekonstruují staré studánky a sirný pramen jako odkaz po svých předcích. Právě proto chceme věřit, že toto místo čeká lepší budoucnost.
